Åse Ryan čálligođii peannan smávva girjjážiidda, son čálii danne go hálidii ahte su mánát galge diehttit mo su nuorravuohta lei, ja mo birgejupmi lei ovddes áigge. Dáid čállosii máŋgii son ja attii iežas mánáide. Muhto mánát gávnnahedje su čállosii nu miellagiddevažžan ahte ánuhedje su ilbmadit dáid girjái.
Åse ruoktu Láhkovuonbađas
Foto: PrivatNuorravuohta Láhkovuonbađás
Åse Ryan lea bajásšaddan Láhkovuonbađas Finnmárkkus, nuorravuođas golladii son iežas ruovttuguovllus, muhto evahkoáigge šadde sii fárret máttás.
Čálligođii breavaid vuođul
Son ii čálligoahtán ovdalgo 2002:s, maŋŋil go su isit Paul Ryan jámii. Paul lei áinnat dahtton su vuolgit Spanijai luomostallat, seamma báikái gosa soai ovttas láviiga mannat. Son dagai nugo Paul lei dahtton, muhto son váldii mielde moadde kilo boares brevaid maid Paul lei sutnje čállán nuorran. Dáid brevaid son logadii ja čálligođii dan osiid girjái, ná son jeđđii iežas morrašis.
Máŋggas hálahedje su girjji ilbmadit
Maŋŋil go máŋggas ledje lohkan su giehtačállosiid, ja ávžžuhan su dáid girjin ilbmadit, de vuollánii son ja mieđihii girjin dáid ilbmadit.
Åse Ryana girji
Foto: Anne Olli / NRK"Det kommer en dag"
Åse Ryan muitala iežas deaivan Paul Ryana njukčamánus 1943:s, dalle finai son Láhkovuonbađas go lei mátkis Toftenii gos galggai bargat oahpaheaddjin. Dien deaivvadeami maŋŋil soai čálašišgođiiga ja čálášemiin soai oahpasmuvaiga, eaba soai oaidnalit gal gártan. Son árvaladda ahte soaitá breavaid bokte oahpasmuvvet buorebut gqinnat jos livččiiga oaidnalan, de eaba livčče gártan jurdagiiddiska lonohallat nu bures go breavain dagaiga.
Åse ja Paul Ryana náittosgovva
Foto: PrivatČálašeigga olu jagiid
Soai šattaiga čállit olu brevaid danne go eaba sáhttán oaidnalit. Paul váccii oahpaheaddji allaskuvlla Nesnas ja son lei Lahkovuonbađas maŋŋil soađi, nu čoggejedje olu brevat. Dáid vuođul son čálligođiige peannan girjjážiidda, iežaska ja Finnmárkku historjjás.
Bálkkašuvvui dán giđa
Mannan giđa oaččui Åse Ryan bálkkašumi Finnmárkku fylkkagielddas, girjji ja dáidagiiddis ovddas. Dát illudahttá su, muhto buoremussan lohká dattetge dan maid gullá olbmuin geat ásset máddin. Olbmot čállet ja ringejit sutnje, áinnat sidjiide lea su girjji sisdoallu oalle amas. Sii illa áddejit mo olbmot Finnmárkkus birgejedje dalle go máhcce fas guovlluide maid duiskalaččat ledje boldon go guđđe Finnmárkku 1945.
Duohta dáhpáhusat
Su girjjis lea dušše duohta dáhpahusain sáhka. Danne lea dát albma historjjá girji, maid dán áigge olbmot sáhttet lohkat vai beasašedje diehttit ovddešáigge eallimis Finnmárkkus.
