Seammás go dárogieláviissaid oaivilsiiddut leat spagga dievva, gártá dat áidna sámegiel áviisa deavdit dáid siidduin mainna nu earáin. Dát lea Ávvira doaibmi váldodoaimmaheaddji mielas ártet, váikko leat válggat.
– Eanaš lohkkiidčállosat, maid sii ožžot, leat dárogillii. Sis ii leat vejolašvuohta jorgalit daid sámegillii, go leat nu unnán bargit, lohká Svein Nordsletta.
GULDAL:
Nordsletta cuiggoda sakka dan, go sámepolitihkkárat eai geavat čálalaš giela válgagiččus.
– Dát čájeha sámegiela dálá čálálaš dili. Politihkkárat čállet hui unnán oaiviliid sámegillii, lohká Nordsletta.
– Sis galggašii leat erenomažit Sámediggeválggaid oktavuođas bálkáhit jorgaleaddjiid, vai sámegiella oaidnogoađášii maiddái válggaid oktavuođas, lohká Nordsletta.
Sámiálbmotbellodaga vuosttas evttohas Sámediggái Ávjovári válgabiirres, Terje Tretnes, mieđiha, ahte son ja olu eará politihkkárat eai dávjá geavat sámegiela, go čállet lohkkiidčállosiid. Tretnses šálloša dili.
– Smávva bellodagas eai leat nu stuora resurssat ja danin várra válljejit eatnašat čállit dakkár gillii, mii olaha eanemusat lohkkiid. Dalle gártá ovttagillii, hui dávjá dárogillii, čilge Tretnes.
GULDAL MAIDDÁI DÁN:
Tretnes imaštallá baicce, manne áidna sámegieláviisa ii bija eambbo ruđaid ja návccaid jorgalanbargguide.
– Ávvir berrešii dadjat oamasteaddjiide, ahte sii dárbbašit eanet ruđa, jos sii galget nákcet leat Sámi álbmoga áviisa, čilge Tretnes.
