. Sámediggeráđđi Henrik Olsen garrasit reágere mearrádussii.
– Mánáidsuodjalusas ii leat kulturipmárdus mot vuhtiiváldit sámi bearrašiid beroštumiid, oaivvilda Olsen.
Dál lohká Sámedikki fertet váldit ovddasvástádusa ja njulget dán dili.
Boasttuvuohta vuogádagas
Su mielas lea dárbbašmeahttun ahte sámi mánát šaddet dáža biebmoruovttuide.
– Muhto go nu geavvá, de dat muitala čielgasit ahte dálá vuogádagas lea stuorra boasttuvuohta. Dan eat sáhte dohkkehit, vástida Olsen.
- Loga maid:
- Loga maid:
Lága ulbmil
Mánáidsuodjalusa váldobargu lea sihkkarastit, ahte mánát ja nuorat, geat ellet dakkár dilis mii sáhttá vahágahttit sin dearvvašvuođa ja ovdáneami, ožžot vealtameahttun veahki ja fuolaheami rivttes áigge.
Lága vuođul galgá mánáidsuodjalus maid leat mielde sihkkarastimin buot mánáide ja nuoraide bajásšaddandili, mas leat oadjebasat. Sihke gielddas ja stáhtas leat mánáidsuodjalussuorggi doaimmat.
–Go sámi mánát gártet dáža biebmoruvttuide, de eai šat beasa sámástit. Ná sii masset dan oadjebasvuođa maid eatnigiella ja -kultuvrra addá, Olsen čilge.
– Ádden jus hárdašuvvet
Olsen ii loga diehtit ahte man dávjá dákkár dilli dál dáhpáhuvvá.
– Muhto ovddežis diehtit ahte historjá ii leat leamaš sápmelaččaid bealde, vástida Olsen.
– Dan leat gullan maid ovdal, muhto dilli ain joatkašuvvá. Áddet go jus dat hárdá sin geat ain dál vásihan dan seamma go maid historjá muitala?
– Juo ádden bures go hárdašuvvet jus politihkkáriid lohpádusat eai čađahuvvo, vástida Henrik Olsen.
Dál lohpida váldit ášši bajás mánáidministtarin nu johtilit go vejolaš.
- Loga maid dárogillii:
- Loga maid dárogillii:
