Fredrik háliida goavdásiid váldit fas atnui

Fredrik Prost (41) lea garraduojár ja orru Gironis.

Sutnje lea juoga olu deháleabbo go dat ahte leat ožžon dološ goavdása ruoktot.

– Duohta máhcaheapmi ii leat beare dat ahte oažžut ruoktot daid gáriid ja de daid hávdádit museaide. Duohta máhcaheapmi lea ráhkadit gáriid ja váldit atnui daid, lohká Prost.

Poala-Ándde goavddis máhccá Sápmái

Dál leat dánskalaš eiseválddit mearridan máhcahit Poala-Ándde-, Anders Poulssona, goavdása Sámi oamastussii.

Dolin 1600-1700 logus duoguštedje eiseválddit ja báhpat ollu goavdásiid miehtá Sámi.

1979 rájes lea goavddis leamaš Kárášjoga Sámiid Vuorká-Dávviriin. Dássážii lea dat leamaš sin duohken luoikkasin ja dál dat lea sámi oamastussan addon.

Loga eambbo : Suoláduvvon meavrresgárri bissu áin Sámis

Prost mielas lea eahpevuoiggalaš ahte sámi musea oppanassiige váldá luoikkasin dološ sámi goavdása.

Vaikko goavddis ii leat leamaš Dánmárkkus badjel 40 jahkái, de sii datte leat oamastan dan badjelaš 400 jagi, lohká Prost.

Loga eanet Poala-Ándde ja su goavdása birra dás: Sivahallui noaiddástallamis ja goddojuvvui giddagasas – Spesial

Fámuiduhttet museajođiheaddji

– Máhcaheapmi mearkkaša buktit ruovttoluotta dan maid lea dolvon, čilge Sámiid Vuorká-Dávviriid jođiheaddji Jelena Porsanger.

Son illuda, muhto dovdá seammás stuorra ovddasvástádusa go dál lea oalát min hálddus.

– Min rumbbot leat guhká orron jávohaga ja čihkosis vuorkkáin miehtá Eurohpá, amas gieđaid gaskkas. Dál go lea ruoktot boahtán, de dat lea lagabus min olbmuin, beassat "deaivat" dan goavdása ja šaddá álkit oažžut oktavuođa dainna, lohká Jelena Porsanger.

Goavdásiid bokte šaddat oasálažžan iežamet doložiidda, oaivvilda Jelena. Miehtá Sámi lea dat áddejupmi ahte goavdásat eai leat jápmá diŋggat dahje dávvirat. Goavdásat fámuiduhttet min máŋgalahkái, lohká Porsanger.

Beassážiid rahppo stuorebuš čájáhusa máhcaheami birra. Dan namma lea «Sámi rumbbuid máhcaheapmi ruoktot».

Geahča jearahallama Jelena Porsangeriin dás:

Earenoamáš ovddasvástádus

Go Fredrik lei 14 jagi boaris, de šattai hállu ieš dahkat niibbiid, guvssiid ja eará dujiid. Dál lea bargan fargga 20 jagi garradujiin, ja seammá guhká lea bargan gáriiguin.

Vuosttaš háve go duddjui goavdása, de dovddai Fredrik measta dego balu.

– Lei nu dehálaš diŋga min máddariidda. Dál fertet váldit ovddasvástádusa ja oahppat dán duodjeárbbi albmaláhkái, muitala Fredrik.

«Go olbmot ságastedje dan birra, de lei dego čiegus ášši, muhto lihkus ságastedje dan birra. Ja nuorra olmmoš háliida iskat dan veahá eanet ja nu mun beroštuvven dasa »

«Dovdui ahte in oaččo dahkat vearrut. Lei juoga maid ferte njuolga dahkat ja ii oaččo šaddat vearrut mangelahkái.»

Danin ozai hui olu dieđuid ovdal go duddjui dan vuosttaš goavdása.

Dasto son logai ain eanet goavdásiid birra. Dán giđa son almmuha girjji, masa lea čohkken buot dieđuid maid lea gávdnan dán duodjeárbbi birra. Sávvá girjjis dahkat álkibun dieđuid gávdnat.

– Čállen girjji loahppasátnái iežan sávaldaga ahte dán girjái dattetge ii leat átnu. Ahte mii visot dovdat visot árbedieđuid ja ahte leat duojárat miehtá geat ráhkadit goavdásiid.

Máhcaheapmi rahpá ođđa ságastallama

Máhcaheapmi nanne sámi iešmearrideami, kultursurggiid ja muđuige, lohká dutki Eeva-Kristiina Nylander. Son oaidná stuorra rievdadusaid, mat leat dáhpáhuvvan moatti jagis.

Sihke Norggas ja Suomas leamašan jođus stuorát máhcahanprošeavttat. Mannan čavčča (2021) máhcahii Suoma Álbmotmusea olles sin Sámi čoakkáldaga Siida sámi museai.

– Go proseassa vuos álgá, de riikkat čuovvolit nuppiideaset, lohká Nylander.

Badjelaš 70 goavdása leat museain miehtá Eurohpá.

– Sámi eanemus bassin adnojuvvon dávvir lea dál boahtán ruoktot. Dat rahpá ođđa ságastallama das ahte mii dáhpáhuvvá eará goavdásiiguin, dadjá Eeva-Kristiina.

Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka dadjá dán sáhttit váikkuhit dasa, ahte eará sajiin máilmmis máhcahišgohtet dološ dávviriid dohko gosa dat gullet.

Mearkkašahtti Sámi duojáriidda

Máhcaheapmi dahká álkibun sámi duojáriidda dutkat goavdásiid sámi museain ja oahppat dán árbbi.

Go lea sáhka muhtin goavdásiin, de ferte vuolgit Duiskii dahje Frankriikii geahččat daid.

– Lea dehálaš oažžut ruoktot daid dološ gáriid, muhto fertet maid oaidnit ahte boahtá váldit áigi oažžut ruoktot visot gáriid, lohká Prost.

Garraduojár ii loga galgat duhtat dasa ahte dát lea boahtán ruoktot.

– Jos lea dušše dan maid áigut: váldit ruoktot dološ gáriid museaide, de leat geargan. Dát árbediehtu lea lihkká jápmán, dadjá Fredrik.

Danin son hásttuha maid álbmoga oahppat dán duodjeárbbi ja duddjogoahtit goavdásiid nu ahte mis leat goavdásat iežamet luhtte.