NRK Meny
Normal

– Sámi Girječálliid Searvi olggušta dárogielat girječálliid

Sámi girječálli lea suhttan go dušše girječállit geat čállet sámegillii besset miellahttun Sámi Girječálliid Searvái.

Susanne Hætta

ČÁLLÁ DÁROGILLII: Susanne Hætta lea dássážii beassan leat miellahttu Sámi Girječálliid Searvvis vaikko čállá ge dárogillii.

Foto: Mikkel Hætta Jørgensen

Sámi Girječálliid Searvi lea jahkečoahkkimis mannan vahkkoloahpa rievdadan miellahttonjuolggadusaid.

Ovdal besse maiddái sámi girječállit geat almmuhit eará gielaide miellahttun searvái.

Dál fertejit girječállit almmuhit sámegilli ovdal go besset mielde.

Sámegiella hearkkes dilis

Inga Ravna Eira

SÁMEGILLII ČÁLLIT: Sámi Girječálliid Searvvi jođiheaddji lohká sámegiella galgá dás duohko leat váldogiellan sin searvvis.

Foto: NRK

– Mii leat mearridan ahte Sámi Girječálliid Searvvis galgá sámegiella leat váldogiellan, ja nu besset dás duohko dušše girječállit geat čállet sámegillii miellahttun, lohká Sámi Girječálliid Searvvi jođiheaddji Inga Ravna Eira.

Son lohká sámegiella leat nu hearkkes dilis dál. Dušše goalmmádas oassi sápmelaččain hupmet sámegiela.

– Jus ná galgá joatkit, de ii mana guhká ovdal go sámegiella hávká. Dáinna háliidit mii Sámi Girječállliid Searvvis juoidá dahkat, ja dan dihte leat mearridan ahte sámegiella dál galgá leat váldogiellan min searvvis, lohká Eira.

– Eat leat doarvái buorit sápmelaččat

Dát suhttada sámi govvejeaddji ja girječálli Susanne Hætta. Son lei maid jahkečoahkkimis mannan vahkkoloahpa ja son gal ii dorjon dán mearrádusa.

– Bávččagahttá mu sámi váimmu go dáinna lágiin olgguštit sápmelaččaid geat leat massán sámegiela, ja dan dihte eai sáhte čállit sámegillii, lohká Hætta.

Son lea ieš dárogielat sápmelaš gii almmuha girjjiid dárogillii.

– Dál Sámi Girječálliid Searvi heajuša min. Eai min čállosat iige min sápmelašvuohta leat doarvái buorre, lohká son.

Sámi Girječálliid Searvvi jođiheaddji Inga Ravna Eira lohká ahte čoahkkimis ledje guokte oainnu dán áššis, muhto ahte guokte goalmmádas oassi čoahkkinoasseváldiin dorjo mearrádusa.

Duohtavuođakommišuvdnii mannat bákčasiiguin

– Mun oainnán ahte Hætta jearrá leago nu ahte sii eai leat doarvái buorit sápmelaččat ja eaigo sin čállosat leat doarvái buorit. Dien birra eat leat mii maidege dadjan, inge mun hálit maidege dadjat diesa.

Juohkehaš ferte ieš dovdat iežas sápmelašvuođa. Mis leat buot sápmelaččain bákčasat dáruiduhttima maŋis. Dál lea lihkus duohtavuođakommišuvdna ásahuvvon, dohko han mii sáhttit mannat dieid bákčasiiguin.

– Muhto dál han sii dovdet iežaset olgguštuvvon?

– Mun ádden dien beali ahte sii leat maid sápmelaččat ja dieinna lágiin šaddet olggobeallái, muhto mun in gal oainne ahte mii leat olggušteamen. Mii leat ferten váldit duođas dan dili mii lea sámegiela ektui

– Mun gii hálan sámegiela in hálit eisege ahte dat galgá jávkat, ja dat lea duogáš min mearrádussii, lohká Eira.