– Ferte luohttit luossaloguide

Eiseválddit skelbmošit loguiguin go muitalit ahte Deanučázádaga luossanálit leat áitojuvvon, oaivvildda Deanu Luossabreavaeaiggádiidsearvvi stivrraláhttu.

Harald Muladal
Foto: NRK

- Dál lea áigi bidjat gažaldaga daid vugiide maid Finnmárkku filkkamánni geavaha go iská leat go Deanučázádaga luossanálit áitojuvvon, lohká Deanu Luossabreavaeaiggádiidsearvvi stivralahttu Alma Helander.

Luhttet bivdorapportaide

Go Finnmárkku filkkamánni čuožžuha ahte Deanučázádaga luossanálit leat áitojuvvon, de deháleammos gáldut leat bivdorapporttat maid guolásteaddjit sáddejit jahkásaččat eiseválddiide.

Almma Helander oaivvildda leat áibbas endorii go filkkamánni boahtastáttá dálá sálašloguid ovddeš áiggi ektui.

– Lea lunddolaš ahte dál goddet unnit luossaid go ovdalis áiggiid, go dál han leat unnit fierbmebivdit. Ii ge dat mearkkaš ahet luossa lea jávkamin Deanus, deattuha Helander.

Ii heajos vuohkki

Birasgáhttenossodaga ossodathoavda Harald Muladal dovddasta ahte bivdiid iežaset sálašraporttat lea deháleammos gáldu dása go filkkamánni árvvoštallá makkár dilis Deanučázádaga luossanálit leat. Muhto son ii mieđit dán leat heittogis vuohki.

Muladal ii loga eiseválddiid diehtit man ollu boađut ja njánggofierpmit gávdnojit dál Deanu čázádagas. Maŋimuš iskkadeapmi dahkkui 1984:is. Dalle ledje oktiibuot 275 buođu ja 407 njánggofierpmi.

– Jus fierpmelohku lea njiedjan, de han su mielas dalle livčče juohkehaš fierbmebivdi galgan goddit eambbo luosaid háválassii dál go ovdal, muhto nu dan eai bargga, čuožžuha Harald Muladal.

Muladal oaivvildda ahte áidna vuohki mii sihkkarit sáhttá muitalat man ollu luosat Deanučázádagas leat, lea ahte lohkat juohke áidna guoli. Muhto dat gal lea menddo ádjás ja divrras bargu.