– Eat šat galgga čiegadit veahkaválddálašvuođa

Vaikko lea váttis hállat ja digaštallat veahkaválddálašvuođa birra, de dan goit ferte dahkat. Ii muđui gávdno čoavddus, oaivvildit sámi nissonat. Dál galgá dát ášši maiddái Sámedikki bealis buorebut čuvgejuvvot.

Vold
Foto: Johannessen, Sara / SCANPIX

–Sámi nissonolbmot vásihit eanet veahkaválddálašvuođa go eará nissonolbmot Norggas. Nu ollu go juohke nubbi sámi nisu vásiha juoga nu lágán veahkaválddálašvuođa. Dát lea boahtán ovdan dutkamis mii almmuhuvvui diibmá.

Muhto dan rájes lea unnán gullon dán áššis.

Dassážii go sámediggepresideantta Aili Keskitalo árabut dán vahkus almmuhii lohkkiidčállosa Nordlys aviisii .

– Vaikko lea váttis, ja lea rašes ášši, de ferte ságastallot dán birra vai sidjiide geat vásihit dán šattašii álkibut muitalit.

Marion Aslaksen Ravna

Marion Aslaksen Ravna ii bala čuvgeheamis maiddái daid beliid mat eai leat nu buorit sámi servodagas.

Foto: Mariela Idivuoma / NRK Sápmi

Jávohisvuohta lea maid illásteapmi

Nuorra politihkkár Marion Aslaksen Ravna doarju sámediggepresideantta. Son lea máŋgii juo váldán sátnevuoru juste dákkáraš áššiid birra.

– Mii galgat heaitit čiegadeamis, go dat lea áidna vuohki mo bissehit dán. Ja mu mielas orru dan láhkai ahte nissonat miehtá máilmmi orrot dego morihan dán áššis, ja áddegoahtán ahte juohkehaš eaiggáduššá iežas rupmaša, ii ge galgga dohkkehit makkárge vealaheami, lohká Ravna.

Keskitalo mielas lea jávohisvuohta dán fáttá ektui maiddái veahkaválddálaš dahku.

– Jus lea jávoheapmi, de orru dego livččii dohkkeheamen dán surgadis dili, ja dan dillái mii eat galggašii boahtit, oaivvilda son.

Son muittuha maid ahte lea olles servodaga ovddasvástádus bissehit veahkaválddálašvuođa.

– Dát lea oassin maiddái min politihkkáriid ja parlamentarihkkáriid barggus, namalassii ságastallat áššid birra mat leat dehálaččat min servodahkii.

Lokte ášši ON dássái

Aili Keskitalo holder tale på FN

Aili Keskitalo háliida eambbo ságastallama váttis áššis.

Foto: Liv Inger Somby

Dán ovddasvástádusa váldá Keskitalo duođas, ja boahtte vahku áigu Norgga Sámediggi čalmmustahttit dán fáttá Ovttastuvvan Nášuvnnaid nissonkommišuvnnas. Dát čoahkkin lágiduvvo New Yorkas.

Eai leat dušše sámit geat vásihit veahkaválddálašvuođa. Maiddái eará álgoálbmotnissonat máilmmis vásihit eanet veahkaválddálašvuođa go earát. Lea unnán diehtu manne lea ná.

Máret Láilá Anti

Máret Láilá Anti

Foto: Mariela Idivuoma / NRK Sápmi

– Manin eat duostta hállat?

– Heaitte cábmimis ja duostta ságastišgoahtit dán fáttá birra, celkkii sámediggepresideantta Aili Keskitalo iežas čállosis.

Vaikko dán galggašii, de sáhttá dát leat váddása duohken máŋgasii. Dása jáhkká servodatberošteaddji Máret Láilá Anti leat máŋga siva.

– Bealistan jáhkán ahte okta sivva manne dás ii hállojuvvo, lea go mii soaitit ballat stigmatiserejuvvomis majoritehtaálbmogis, ahte dat rohkkáhit min sámiid ja lohket makkár geađgeáiggeolbmot dii lehpet mat nissoniid cábmibehtet.

– Nubbi lea ges dat ahte dát lea heahpat. Ja dat gii juo hállagoahtá dás sáhttá dan dovdat ahte son beahttá iežas álbmoga, go dán heahpatvuođas hállá almmolaččat. Mun gii hui dávjá searvvan dákkáraš digaštallamiidda sosiála mediain vuohtán dán bálu, namalassii ahte ii galggašii dákkáraš gova addit sápmelaččain.

– Livččii buorrin servodahkii

Liikkáge livččii Máret Láilá Anti mielas vuoitu stuoris jus dát boađášii eambbo oidnosii.

– Mii eat galgga šat čiehkádit kultuvrra duohkái, eatge balu duohkái. Mii galgat baicca arvat digaštallat. Jus mii vuos ballagoahtit, eathan mii duostta šat maidege digaštallat, oaivvilda son.

– Jus mis galget leat ealli sámi servodagat, de fertet láhčit dan láhkai ahte olbmot bures loktet doppe. Inge mun jáhke ahte dakkár servodagat gos lea seksuálalaš vealaheapmi ja veahkaválddálašvuohta, geasuhit dán áiggi oahppan nissonolbmuid, lohká Anti.