215 jápmán álgoálbmot máná gávdnon Kanádas

Eiseválddit háliidedje kanádaiduhttit riikka álgoálbmot mánáid. Dál leat gávdnan stuorra hávddiid internáhtaskuvlla opmodagas.

Kamloops skole

INTERNÁHTASKUVLA: Dán internáhtaskuvllas Kamloopsas British Columbias gávdne jápmán álgoálbmot mánáid. Skuvla giddejuvvui birrasiid 50 jagi áigi.

Foto: Andrew Snucins / AP

Mannan duorastaga gávdne 215 máná hávdáduvvon ovddeš Kamloops Indian internáhtaskuvllas oarje-Kanádas, British Columbia-guovllus.

Tk'emlups firstnation álgoálbmotčeardda hoavda Rosanne Casimir dadjá CFJC Today ođasdoaimmahussii sii dihte dán ovdalaččas, muhto fuomášupmi duođaštii dan maid sii vihkko.

Golmma jahkásaš jápmán mánát

– Muhtun ráje jápmán mánáin ledje dušše golmma jahkásaččat, dadjá Casimir.

Dál gohčču čeardda njunuš Kanáda eiseválddiid dárkkistit gávdnojit go vel eanet mánáidhávddit riikkas

Kanáda stáhtaministtar vuhtiiváldá čeardda njunnoša.

– Ohcat stuora hávddiid lea dehálaš oassi go mii ohcat duohtavuođa, dadjá Kanáda stáhtaministtar Justin Trudeau mánnodaga.

Jápmán mánáid gávdne rádáriin mainna oaidná mii lea darffe vuolde. Kamloops internáhtaskuvla lei ovdalaš áigge okta dain Kanáda stuorámus internáhtaskuvllain.

Kanádaiduhtte álgoálbmot mánáid

1800-logu rájes gitta 1970-logu rádjai válde eiseválddit 150 000 álgoálbmot máná eret iežaset ruovttuin.

Nugo Norggas lea assimilerenpolitihkka doaibman sápmelaččaid vuostá, de lea seammá dáhpáhuvvan Kanádas.

Eiseválddit dolvo mánáid internáhtaskuvllaide gos sihkko sin namaid ja bidje sidjiide nummariid. Mánát eai beassan hupmat iežaset eatnigiela ja botkejedje kultuvrralaš čanastumiid.

Sii bággehalle risttalašvuhtii.

Lagabui 6000 máná leat jápmán internáhtaide, dieđiha ođasdoaimmahat AP.

Internáhtaskuvllas vásihedje mánát illastemiid, doaruhemiid ja eai ožžon doarvái olu biepmu.

– Goddojedje ja jápme muohtaskálvviide

Dovddus politihkkár ja servodatberošteaddji Bjarne Store-Jakobsen lea ássan British Columbias. Sus leat maid mánát doppe.

Dáid dáhpáhusaid birra lea son gullan.

Bjarne Store-Jakobsen

VIGGE ČIEGADIT: – Dat mii lea buorre dás dál lea ahte dál duođaštuvvo dan maid olbmot leat muitalan áiggiid čađa. Dat han eai leat jáhkkán, ja dat leat juohke láhkai geahččalan čiegadit ahte nie vearrái lei dilli internáhtaskuvllain Kanádas, lohká Bjarne Store-Jakobsen.

Foto: Berit Solveig Gaup / NRK

– Diet lea dieđusge hirbmat ilgadis ođas muhto vuorddekeahttá gal ii leat. Mon lean gullan dáid ságaid go sihke vuohpparohki ja vuoni han leigga goappašagat dieid internáhtaskuvllain, lohká son.

Kristtalaš báhpat vižže álgoálbmotmánáid ruovttuin.

– Sihke aŋglikana- ja katolihka báhpat johte dáluid mielde ja gielistedje njuolgut vánhemiidda, ahte mánáin šaddá buorre dilli go internáhtaskuvlii besset, lohká son.

Muhto nu han ii lean, deattuha Store-Jakobsen.

– Mánát dat jávke. Ledje mánát geat báhtaredje daid internáhtain. Dálvit jápme muohtaskálvviide go eai nagodan ruoktot beassat. Dat leat sihke goddon, ja dat leat mánát geat leat báhtaran eret doppe, go lea leamaš nu garra dilli, čilge son.

Liv Inger Somby

DUOĐAŠTIT DÁRUIDUHTTIMA; Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna guorahallá ja duođašta dáruiduhttinpolitihka váikkuhusaid sámiide ja kvenaide. Govas kommišuvdnaláhttu Liv Inger Somby ja kommišuvnna njunuš Dagfinn Høybråten.

Foto: Laila Lanes / NRK

– Čállit iežamet historjjá

Duohtavuođa ja soabadankommišuvnna lahttu, Liv Inger Somby, lohká muđuid máilmmis ge dábálaš unnitlogu álbmogiid ná assimileret.

– Álgoálbmogiidda lea hui oahpis movt mánát leat šaddan eret ruovttudilis. Movt mánát leat šaddan amas olbmuid háldui, ja maiddái ahte vánhemiid leat bággen sáddet mánáid eret oadjebas dilis amas dillái. Ja guovttegávdnái, ahte bohtet go ruovttoluotta vai eai, lohká Somby.

Oassin kommišuvnnas mandáhtas lea maid guorahallat makkár sámi ja kvena mánáid skuvladilli lea leamaš.

Sii ávžžuhit lasi internáhttamánáid Sámis muitalit sin vásáhusaid birra.

Dákkár bahádaguid lea dehálaš ja ávkkálaš oažžut ovdan, nu guhkká go álgoálbmogat ieža besset muitalit iežaset dili birra, čilge Somby.

– Álgoálbmogiid historjjá leat vierrásat čállán. Dál leat álgoálbmogat ieža kártegoahtán ja čálligoahtán iežaset historjjá, lohká son.