NRK Meny
Normal

Vuoiŋgašat sotnet dain nissoniin, geat geavahit prevenšuvdnapilláid

Ođđa dutkamuš čájeha ahte p-pillát eai dušše váikkut nissoniid moktii, muhto dain leat maiddái eará váikkuhusat.

P-piller Yasmin
Foto: Stein Roar Leite / NRK

Mii leat guhká diehtán ahte p-pillát váikkuhii nissonolbmo moktii. Dál lea áigečála «Human Brain Mapping» almmuhan ođđa dutkamuša, mii čájeha ahte nissonis, gii borra p-pilláid, leat unnit vuoiŋŋamaččat go dábálaččat.

Deprešuvdna ja ballu

Dutkamuš čájeha ahte prevenšuvnnain geavahuvvon hormonat sáhttet ovttas lunddolaš hormonaiguin bilidit rupmaša. Dat sáhttá dahkat ahte muhtun oassi jierpmis unnu – ja ii doaimma optimalalaččat.

Dat sáhttá maid leat okta sivva go nissonat giksašuvvet dávjjit deprešuvnnaid ja balu geažil, čállá «Huffington Post».

Čuohcá dovdduide

Dutkamušas ledje 90 nissona mielde. Ja sin gaskkas čájehuvvui ahte dain, geat geavahedje p-pilláid, lei unnit jierbmi go dain, geat eai geavahan daid.

Dán guovtti jierbmeoasis «Laterála orbitofrontal cortex» ja «posterior cingulate cortex» lei stuorámus erohus. Dát guokte oasi váikkuhit dovdduide ja dasa man láhkai rámi váldá vuostá – ja váikkuhit maiddái persovnnalaš muittuide ja boahtteáiggi plánemii.

Vállje ieš

Ovddeš p-pilládutkamušat čájeha ahte erohusat hormona dásis čuohcá jierpmi ráhkadussii. Váldočálli dán dutkamušas, Nicole Petersen, lohká Huffingon Postii ahte sii eai leat vel gávnnahan leago dát bissovaš vai ii.

Craig Kinsey, guhte lea nearvasealladutki, čállá «Scientific American» bláđis ahte lea dehálaš ahte nissonolbmot ožžot dieđuid makkár váikkuhusat dánlágan prevenšuvnnain leat.