Guovdageainnu suohkanis besset mánaidgárddemánát oahppat giđđaloddema birra.
Mánát ohppe mo ráhkadit čila, mii lea suodji dahje čiehká bivddu oktavuođas.
Ja besse maid bidjat čohkkánlottiid jávrái čila ovddabeallái, man lusa lottit seivot báhčinláhkái go fuobmájit daid.
Giđđalodden lea dološ sámi árbevierru mii gildojuvvui 1954-logus. Stáda ágga dasa lea ahte giđđa lea hearkkes áigi lottiide go dalle dat monnejit.
Danin lea olusiid mielas dát kontroversiealla ášši.
Ovddeš sátnejođiheaddji Jan Ole Buljo lei vuolgán oahpaheaddjin mánáide, ja muitala ahte son sávvá ahte boahtteáiggis nagodit buoridit giđđalodden ortnega.
Dat gal ii leat nu buorre go loddet eat beasa árbevirolaččat, muhto dat lea goit nu ahte lobálaččat beassá dál mannat jávregáddái bivdit
Guovdageainnus leat guhka bargan oažžut giđđaloddema bistevaš ortnegiin, ja stáhta lea miehtán ahte doppe besset goit jobe veahášge bivdit giđđat.
Váttisvuohta lea ahte bivdu lea nu sakka gáržžiduvvon ahte ii soaba šat árbevirrui, oaivvildit sihke loddebivdit ja sámi ovddasteaddjit.
Guovdageainnus oažžu dušše bivdit fiehta, buncasuorssá ja goalssi giđđat.
Maiddái Jan Ole mielas lea váivi go boahttevaš buolvvat eai soaba joatkit árbevirolaš bivdduin.
Lea dehálaš oahpahit mánáide loddema, erenomážit giela dáfus go láhppojit olu sánit ja doahpagat mat geavahuvvojit dakkár bivdooktavuođain.
Mánáid mielas lea leamašan somás beaivvi, ja erenoamáš gelddolaš lea ge go oidne lottiid nai girdime.
Lihkká čuožžilit juohke giđa áššit main loddebivdit váldojit bivdimis lobiheamit, olus maid dovdet iežaset oaguhuvvon.
Muhto mii dat lea dainna giđđaloddemin mii boktá nu olu suhttu ja beroštumi?
