Adrian Erling Steel

Geat besset gilvalit «sámeruđaid» alde?

Adrian Erling Steel

Adrian Steel (26) osttii iežas bivdofatnasa. Šárkka lea gohčodan «Fenris».

Dál son ollásit lea iežas hearrá. Steel Kystfiske AS lea su fitnodaga namma.

Sjarker i Mehamn

Adrian ássá dáppe, Donjevuonas, Gáŋgaviikka gielddas Finnmárkku rittus.

Norgga davimus nannámis lea guolásteapmi deháleammos ealáhus.

Sámediggi lea leamašan veahkkin olusiidda.

Adrian Erling Steel
Guolásteaddjiid gaskkas lea dovddus ášši ahte Sámediggi addá ruhtadoarjaga jus háliidat oastit fatnasa. Mu verddet leat maid ožžon veahki.
Adrian Steel
Adrian Steel fikk tilskudd fra Sametinget i 2020.

Fanas mávssii 2,6 milljon kruvnnu. Adrian oaččui 300.000 kr Sámedikkis.

– Sutnje lea dát stuorra ruhta. Doarjja luvvii maid báŋkoloana, son muitala.

Doarjaga haga lei Adrian gártat oastit mealgat unnibut fatnasa.

– Buorrelihkus veahkehii Sámediggi mu.

Ássit Adrian gielddas, leat oktiibuot ožžon 4.916.000 kr vuođđoealáhus- ja máŋggalágan ealáhusdoaimmaide.

Sámediggi lea juolludan dáid ruđaid 2013-2020 áigodagas.

Gáŋgaviika gullá SED-guvlui: Sámedikki ealáhusdoaimmaid doarjjaortnegii.

Olles SED-guovlu lea mealgat stuorát.

SED-guvlui gullet 21 gieldda ollislaččat. Dát mearkkaša ahte buot gieldda ássit sáhttet ohcat doarjaga Sámedikkis.

Dasalassin leat gilážat 10 eará gielddas mielde doaibmaguovllus (alit ivdni). Ovdamearkka dihtii leat muhtin gilážat Áltás, Mátta-Várjjagis ja Tromssas mielde.

Sámediggi lea oktiibuot addán 139.188.000 kr ássiide olles SED-guovllus.

Sii barget vuođđoealáhusain ja/dahje máŋggalágan ealáhusdoaimmain.

Ruđat leat addon 2013-2020 áigodaga.

Muhto moatte jagi geahčen sáttá šaddá váddáseabbot fidnet dáid ruđaid.

Sámedikki mielas eai juolo šat doarjjaruđat buohkaide.

Doarjjaortnegiid doaibmaguovlu lea viiddiduvvon máŋgga geardde, muhto ruđat maid Sámediggi juohká ohcciide, eai leat lassánan.

Gilvu olahit ruhtadoarja vuođđoealáhusaide ja máŋggalágan ealáhusdoaimmaide, lea šaddan garraseabbo.

Ulbmil ortnega rievdademiin lea gáržžidit gielddaid logu. Sámediggi dáhttu nannet ovttasbarggu gielddaiguin mat dahket ovttasbargošiehtadusaid.

Silje Karine Muotka

Silje Karine Muotka (46) dat lea sámediggepresideanta.

Gielddat mat ain dáhttot leat mielde SED-guovllus, fertejit čájehit mo sii áigot nannet sámi ealáhusaid ja servvodatovdáneami. Dása gullá maid giella ja kultuvra.

Silje Karine Muotka

Presideanta lohpida háleštit sátnejođiheaddjiiguin.

– Mu mihttu lea ahte buot gielddat mat dál leat SED-guovllus, ain galget leat fárus. Muhto sii geatnegahttojit čájehit dan sámi beali, son dadjá.

Alf Normann Hansen

Alf Normann Hansen (54) lea Gáŋgaviikka sátnejođiheaddji.

– Dál in dieđe vuos maid mii sáhttit bargat vuoi duhtadat Sámedikki. Dás ferte leat dialoga singuin.

Son muitala ahte vuođđoealáhusaide lea Sámedigge ruhtaveahkki leamašan nana mávssolaš, erenoamážit nuorra guolásteaddjiide.

Ragnhild Vassvik

Ragnild Vassvik (55) lea Gáŋgaviikka politihkkár. Son lea veahá balus jus gielda ii nákce soabadit Sámedikkiin.

– Jus sii eai beasa joatkit SED-guovllus, de šaddet sii «B-gieldan» mas ii leat seammá árvu go daid eará sámi gielddain, «A-gielddain», son dadjá.

Giđđat álgá Sámediggi háleštit gielddaiguin dálá SED-guovllus.

Ođđajagimánu 1. beaivve 2024 sáhttá leat ođđa guovlu doaimmas.

Adrian Erling Steel

Adrian Steel ii leat sápmelaš. Su áhčči lea englándalaš, eadni fas Lufoahtas eret.

Lea buorre go Sámediggi ii bija eaktun ahte ferte leat sápmelaš ovdalgo oažžu doarjaga. Muhto mun han ásan sámi gielddas, ja mávssán vearu deikke ja doalahan maid bargosajiid sámi gielddas, dadjá.

Adrian Erling Steel
Sámedikki ruhtavehkiin leat ožžon nana bivdobirrasa dáppe Gáŋgaviikkas. Sávan ahte nu maid šaddá boahtteáiggis.
Adrian Steel