– Mii leat hui ilus ja lea stuora gudni midjiide go erenoamášdieđiheaddji čájeha ná stuorra beroštumi sámi guovlluide, lohká Ruoŧa Sámedikki stivraságadoalli Håkan Jonsson.
ON eamiálbmotvuoigatvuođaid áššiid erenoamášdieđiheaddji bargu lea čuovvolit, rapporteret ja rávvet ráđđehusaid mo galget gieđahallat eamiálbmotáššiid iešguđet riikkas.
Dát lea nuppi geardde go ON:a eamiálbmotvuoigatvuođaid áššiid erenoamášdieđiheaddji galleda Sámi.
Victoria Tauli-Corpuz nammaduvvui ja válddii badjelasás dán ámmáha jagi 2014 geassemánus. Ovdal dan lei professor James Anaya erenoamášdieđiheaddjin.
Anaya galledii Roavvenjárgga Suoma beale Sámis jagis 2010, ja deaivvadii dalle davveriikkalaš sámedikkiiguin ja ráđđehusaiguin.
Oassálastá konferánssas
Tauli-Corpuz oassálastá konferánssas Bierkes (Hemavan), gos jagis 2011 ráhkadan ráporta váldo ovdan. Dán leat guovddáš áššin.
Davveriikkaid sámedikkit dáhtošedje erenoamážit deattuhit daid hástalusaid maid luondduriggodagaid ávkkástallan dagaha; namalassii ruvkket, bieggafápmu, oljobohkamat, vuovdedoallu ja nu ain.
Dáin áššiin lea sámiin lea unnán váikkuhanváldi dálá lágaid mielde.
Konferánsa álgá maŋŋebárgga eahketbeaivve ja dalle galledit oasseváldit plánejuvvon ruvkebáikki Raavrejohkes (Rönnbäck). Doppe oažžu Victoria Tauli-Corpuzii dieđuid váikkuhusain maid plánejuvvon nikkelruvke dagahivččii jus dat ásahuvvošii Raavrejohkii.
Mátkis leat maid Vaapsten čearu ja Vaapsten Sijte ovddasteaddjit fárus.
– Davveriikkat leat njunnožis eará guovlluid ektui eamiálbmotáššiid ovddideamis. Mii sávvat, ahte konferánssa ságastallamat ja earenoamášdieđiheaddji čoahkkinráporta mielddisbuvttášivčče láhkarievdadusaid mat attáedje sámiide eanet váikkuhanválddi, ja ahte bargu Daveiriikkalaš sámekonvenšuvnnain válbmanivččii buoredáhtolašvuođas. Mun háliidan jáhkkit ahte Ruoŧŧa boahtteáiggis duođaleappot vuhtiiváldddášii sámi vuoigatvuođaid, deattuha Håkan Jonsson.
