Professora lea dutkan giellageavaheami sosiálamediain earret eará unnitlogugielaid Suomas ja Skottlánddas. Dutkanbargu čájeha ahte unnitlogugielalaččat geavahit majoritehtagiela go čalašit sosiálamediain. Dát guoská erenoamážit nuorat geardái.
– Erenoamážit nuorra olbmot geavahit olu áiggi sosiálamediaide ja doppe gulahaddat nubbi nuppiin. Boađusin lea balddihahtti, lohká son.
Helssega Universitehta professora, Tom Moring.
Foto: Oddbjørg Hætta Sara / NRKBaicco buoridit ja nannet
Moring muitala ahte sosiálamediat baicce sáhtaše buoridit ja nannet unnitlogugielaid, na nu guhká go fal doppe čállo dan gillii. Sámegiella mii juo unnán dahje hárve geavahuvvo, de duohta ságas sosiálamedia baicce áitá sámegiela.
– Go unnitlogugielat eai oro birgehallamin majoritehtagielain, de jávká giella dahje čállingiella hedjona, lohká Moring
Sámegiella ii birgehala
Professora oaidná ahte sámegiella ii birgehala dárogielain sosiálamediain. Son maid lohká ahte sáhttet lea máŋggat sivat go sámegielagat čállet dárogillii.
– Dat sáhttá ahte lea eahpesihkkar movt ovdanbuktit sámegillii dan maid áiggošii, ja ahte ballá meaddit. Dasa lassin lea váttis sámegielbustávaid gávdnat ođđaáigásaš dihtortelefovnnain ja muđuid nu gohčoduvvon neahttabreahtain.
Moring maid jáhkká ahte ollugat čállet majoritehtagillii vuoi buohkat áddejit, ja ahte dat maid soaitá leat eambbo “coola”.
Lunddolaš čállit sámegillii
Láhpoluobbalaš ja giellaambassadevra, Logje Gárena Mikkel Aillo Mikkel Rasmus (Mikkel Rasmus Logje), gal geavaha ja čállá sámegillii sosiálamediain.
Sámedikki giellaambassadevra, Logje Gárena Mikkel Aillu Mikkel Rasmus.
Foto: Johan Ánte Utsi / NRK– Sámegiella han lea mu eatnigiella ja dat giella maid mun geavahan beaivválaččat, danin lea ge hui lunddolaš munnje čállit sámegillii, lohká Logje.
Sámediggi dat álggahii ge áŋggirdeami mas giellaambassadevrrat galget oččodit nuoraid ávkkástallet eanet iežaset gielas.
Logje gal álggii eanet geavahit sámegiela sosiálamediain maŋŋel go šattai Sámedikki giellaambassadevran.
Sámegiella vuoittáhallá Facebookas
Logje lohká vuohttit ahte sámegielhállit gulahallet dárogillii gaskkaneaset. Dát lea su mielas hui váivi ja balddihahtti. Son maid ballá giela oalát jávkamis, erenoamážit čállingiela go sámegiella čađat vuoittáhallá dárogillii.
Muhto sus leat rávvagat jus soapmásat ballet čállimis sámegillii ja ahte olbmot eai mat galgga áddet sin:
– Čállet guktot gielaide!
