Dutkit árvalit rievdadit sámedikki mánáidgárdedoarjaga

Bådåddjo dutkanfitnodaga NordlándaDutkama dutkiguovttos Marit Solstad ja Ingvild Nylund leaba earret eará guorahallan movt doarjagat doibmet iešguđetge giellaguovlluin ja mánáidgárddiin gos mánáin lea nu iešguđetlágan gielladuogáš.

Soai leaba dá gieskat almmuhan ráporttaska sámi sisdoalu birra mánáidgárddis.

Okta dain gažaldagain maid soai leaba gažadan sámi mánáidgárddiin, lea ahte mielddisbuktágo mánáidgárdefálaldat, masa Sámediggi juolluda doarjaga, ahte mánát ohppet, seailluhit ja ovddidit sámi gielaset ja kultuvrraset mánáidgárddis.

Marit Solstad dadjá ahte dál dilli lea rievdan buoret guvlui, ja mánáidgárddiid birrasiin hui dávjá vuhttojit positiivva guottut sámevuhtii.

Bargit dárustit gaskaneaset ja váhnemiiguin

Seammás leat gal maiddái muhtun mánáidgárddit gos bargit dárustit mánáiguin eanet go maid galggaše, ja muitalit dutkiguoktái, ahte sii dan dahket go ballet cuiggodemiid ja moaitámušaid váhnemiin.

Dása vástida Marit Solstad, ahte váhnemat dáidet ballat ahte mánát eai ipmir buot jus šaddá beare ollu sámegiella, ja deattuha ahte diet dilli lea dušše muhtun mánáidgárddiin.

Dárogiella bissu oktasaš giellan

Vaikko vel leage áigumuš ahte sámegiella galgá leat mánáidgárdi beaivválaš giellan, de soai dávjá vásiheigga ahte bargit dárustit gaskaneaset, váhnemiiguin ja muhtun muddui maiddái mánáiguin.

Jus mánáin ii leat sámegiella oktasaš giellan ruovttus, ja mánáidgárddis nai dárustišgohtet de dat dagaha ahte dát mánát eai báljo gostege eará báikkis beasa gullát sámegiela.

Vaikko mánát leat oahppan veaháš sámegiela, de dárogiella bissu mánáid oktasaš giellan, dadjá Marit Solstad.

Čájehit sámevuođa stohkosiiguin

Marit Solstad dadjá ahte mánáidgárddiin gos lea unnán giella- ja kulturgelbbolašvuohta, de bargiid giella- ja kulturberoštupmi ja áŋgiruššan mearkkaša hui ollu.

Bargit geat eai leat sápmelaččat, geat leat čađahan giellakurssaid jna; dávjá áŋgiruššet sámegielfálaldagaid ovddas, ja leat nu stuorra veahkkin ovddideames mánáidgárdemánáid giellaberoštumi.

Daid mánáidgárddiin gos dárogiella ráđđe, sii oainnusindahke sámevuođa stohkosiiguin, dovdomearkkaiguin, govaiguin, seammásgo maiddái ledje sámegilli čállán namaid diŋggaide.

Vaikko muhtun mánáidgárddiin vuhttui ahte bargit dušše veaháš sámástit, muhto birrasa miellaguottut, mánáidgárddi árbevierru ja bargiid miellaguottut dagahii ahte bargit hubmet mihá unnit sámegiela go maid sáhtáše dahkat, dadjá Marit Solstad.

Giellabeasit

Dutkii guovttos Marit Solstad ja Ingvild Nylund evttoheaba Sámediggái ahte lea dehálaš nannet mánáidgárddiid fálaldagaid vai sii nákcejit addit sámi mánáide seammaárvosaš mánáidgárdefálaldaga.

Lea maiddái dárbbaš láhččet dili nu ahte mánáidgárddit sáhttet hukset sámegielat ealáskahttinmodealla, soai čálliba raporttas mii lea geigejuvvon Sámediggái.

Dutki guokte árbaleabba čuovvut Sámedikki giellabeassemetodihka, muhto dát mearkkaša ahte sámi mánáidgárddit dárbbašit eanet ruhta ja bargit go maid eará mánáidgárddit dárbbašit, čálliba dutki guoktá dutkanraporttas.

Nuppástuhttit mánáidgárdedoarjagiid

Dutkii guovttos árvaleaba vuođđodoarjaga kulturgaskkusteapmái ja giellaoahpahusa láhčimii mii boahtá dálá doarjjaortnega sadjái.

Soai maiddái árvaleaba ođđa doarjaga sámi giellabargái mii meroštallojuvvo dárbbuid vuođul. Vuođđodoarjja ja doarjja giellabargái juolluduvvo máŋggaid jahkái ain hávil.

Jus dán galgá čađahit, de dáidá fertet geahpidit dálá vuođđodoarjaga veaháš, dadjá Marit Solstad