21 jagi dassái álggahii son barggu fitnet muitobácci Kárášjohkii, mii gutnejahttá polarsánggáriid Ole Ravna ja Samuel Balto. Dál lea dáiddár Aage Gaup gárven muitobácci. Stuorra dáhppáhus, lohká Nils Arne Rasmus.
- Dat lea buorre dovdu...,ferten vehá bosihit vel, go dál jirret dán birra, de badjánedje dovddut, mii ii leat ovdal geavvan. Muhto dát lea somás dáhpáhus, muitala Rasmus.
Muitun polarsáŋgáriidda
Ovttas Kárášjohkalaš Arne Balton, bargagođiiga Ole Ravna ja Samuel Balto maŋišboahttit fitnet muhtinlágan muitobácci, dien guovtti polarsánggára gutnin. Dál lea dáiddár Aage Gaup gárven dan ja otne lea oaidnimassii Kárášjogas.
Dát guokte Kárášjohkalačča leigga beakkán norgalaš Fridjof Nansena veahkit Kalaalit Nunata dahje Ruonáeatnan ekspedišuvnnas, 1888:is. Ole Ravna lea Nils Arne Rasmusa mattarádjá, ja dál sávvá olbmuid dovdagoahttit dáhpáhusa, mas dalle leigga mielde Nansenin.
- Dás gal lea arvu, go nie stuorrát gutnijahttet dien guoktá, mii darbbašat muitit diekkár olbmuid, geat bijaigga iežaska heaggavárrái dien várálaš mátkkis.
Kárášjoga sátnejođiheaddji, Anne Torill Baltoi lea maid stuorra beaivi, go gielda fitne muitobácci dáiddáris, muhto maid go Samuel Balto lea su fuolki.
- Dán bokte mii čalmmusdahttit ja muitit dán guokte Kárášjohkalaš sáŋgára, geat leaba čuoigan Ruonáeatnama badjel. Ja orru hui somá, go mii maŋisboahttit sáhttit ná bidjat árvvu su bargui, lohka Balto.
GULDAL:
