Gáibidit miljovnnaid stáhtas

Beakkán neavttár Mikkel Gaup ja earát su bearrašis gáibidit 25 miljovnna kruvnna stáhtas, go Mikkel A. Gaup rohkkis rivvejuvvui doallu.

Mikkel Gaup
Foto: Ann-Irene Buljo / NRK

Mikkel A. Gaup bearaš lei 1961 fárren Finnmárkkus Susendalenii Nordlánddas, gos bearaš massi doalu.

Rivven doalu bearrašis

– Dokumeanttat maid mon lean gávdnan, čájeha ahte bearrašis leat boasttu vuođul váldán doalu ja njulgestaga bandihtagoansttain dan rivven, lohká Nils Gaup Sámi Radioi. Son lea bearraša ovddasteaddji áššis ja Mikkel A. Gaup rohkki bárdni.

Čiežas dán bearrašis gáibidit dál 25 miljovnna kruvnna go guovtti buolvvas eai leat beassan joaŧkit boazodoalun Nordlánddas.

Filbmaneavttár Mikkel Gaup ii leat vástidan go Sámi Radio lea oččodan su ságaide dán ášši birra.

Stevdnen stáhta

Mikkel A. Gaup válddi bearraša mielde Susendaleni 1961:s, gos orru 1965 rádjai. 1966 válddi stáhta doalu maid moadde jagi ovdal lei dohkkehan ahte Gaup beasai sirdit Nordlándii.

Geassemánu 5. beaivve lea stáhta, Eanadoallodepartementta bokte stevdnejuvvon, go dan mielde oaivvildit ahte stáhta dagai boasttut 1966:s go Gaup bearaš ii šat fitnen doalu Susendaleni.

– Son gal jáhkká ahte šaddá diggi, lohká bearraša ádvokahtta Anders Flatabø, go oaidná stáhta boasttut dáhkan dalá mearrádusan.

Ii vuođđu gáibádussi

Ráđđehusádvokahtta Goud Helge Homme Fjellheim lohká bargamin vástádusan stevdnemii, muhto ii jáhke šaddat eará vástádus go dan maid čuoŋománus leat vástidan ahte ii leat vuođđu gáibidit buhtadusa ja seammás lea ášši boarásmuvvan riekteáššin.

– Mikkel A. Gaup heitti boazodoalun go son fárri Nordlánddas Áltái, čállá ráđđehusádvokahtta.

Nils Gaup ii jáhke maŋŋit bargamin áššin, go dál sii leat gávdnan čállosiid dáhpáhusa birra.

– Leat guhkká oččodan báhpáriid áššis, muhto dál leat lihkostuvvan Riksarkivas gávdnat daid rivttes áššiid dán dáhpáhusa birra, čilgesta Nils Gaup.

Bákkus váldán doalu

Bearaš ásai Susendalenis 1961:s gitta 1965 rádjai, muhto stevdnemis čállet ahte eiseválddit oidne ahte Mikkel A. Gaup ii heiven guvlui, ja ledje plánegoahttán fárrehit bearraša davás fas.

Gaup-bearaš áiggui fárret ruovttoluotta Eibui Álttás, go lei lohppiduvvon ahte galge oaččut doarjaga oasttit ealihan bohccuid. Finnmárkku fylkkamánne cakkai bearraša go oaivvildit ahte ii lean sadji eambbo bohccuide guovllus.

Nu dáhtui Mikkel A. Gaup fas fárret Susendaleni. Seammás dáhppáhuvve áššit Susendalenis man birra Gaup oaččui reivve 1966:s, dalá Lappefogdenis. Su doallu orohagas loahpahuvvo, čállii Lappefogden.

Hálidedje doalu

– Gaup-bearaša dáhttu lei fitnet ruovttoluotta dien doalu, muhto dan ođđa boazodoallolága mielde ii leat stáhtas vejolašvuohta addit bearrašii doalu, danin gáibidit buhtadusa, čilge bearraša ádvokahtta Anders Flatabø.

Nils Gaup ii nekce jurddašit mo jos buhtadusa eai fitne.

– Dan in leat jurddašan ge, loahpaha Nils Gaup.

Oanehaččat

  • Návuona válga

    Ja Návuona gielddas Romssas lea otne historjjálaš álbmotjienasteapmi. Doppe jienastit otne das, ahte časkkogo gielda oktii Finnmárkku gielddaiguin Álttáin ja Láhpin. Jos álbmot jienasta ovttasteami beales ja Stuorradiggi maid dohkkeha dan, de Romssa ja Finnmárkku fylkkarájá ferte sirdit máddelabbui Nuovasmuotkái. Ollugat leat jo ovddalgihtii jienastan ja dát čájeha ahte dát lea dehálaš jienasteapmi ja sátnejođiheaddji Eirik Losnegaard Mevik vuordá sakka makkár de šaddá válgga boađus.

  • Dubmejuvvon almmái lovpen

    Almmái gii diibmá dubmejuvvui Davvi-Romssa diggegottis gávcci jahkái giddagassii danne go roavvásit lei seksuálalaččat illástan iežas nieidda ja muhtun eará nieidda, lea dál lovpen go son lei okto beassan mátkkoštit Čáhcesullo giddagasas Bergena giddagassii. Gardermoena girdišillju rájes son ii leat šat dihtton gostege ja lea leamaš jávkosis mánu, čállá Nordlys.

Laster Twitter-innhold

På forsiden av NRK Sápmi nå