Čorbmaváibmosa sárgát muitalit olu

Olbmo eallima sáhttá oaidnit čorbmaváibmosa sárgáin, nu oaivvilda almmái gii eallimis muitala dáid sárgáid vuođul.

Torkil Kjelstrup

Torkil Kjelstrup

Foto: Anne Olli

Olbmo čorbmaváibmosis leat olu sárgát dahjege linnját, dain leat sierranaš namahusat, eallinlinnjá, váibmolinnjá ja nu ain. Dál gullat mo dáid sárgáin sáhttá čilget olbmo eallimis. Torkil Kjelstrup dat guorahallá olbmuin čorbmaváibmosa ja dán gohčoda kiromantiijan.

Čorbmaváimosa sárgát muitalit olbmo eallimis

Čorbmaváibmosa sárgáid dulkumii lohká leat sierra náma kiromantii, jos de galggaš dulkut dáid sárgáid vuođul olbmo eallimis ja boahtte áiggis, de ferte váldit čorbma-váibmosiin gova. Dát mearkkaša ahte son vuoidá juogalágan ivnniin olbmo čorbmaváibmosiid ja de galgá olmmoš deaddilit gieđáidis sierralagan báhpárii, deba leage olbmo gieđaid govva oktain daid sárgáin main son dárbbaša dulkumii báhpáris.

Sárgát dat muitalit

Vuoidamin gieđa

Vuoidamin gieđa

Foto: Anne Olli

Gurot gieđa čorbmaváibmosa sárgát čilgejit olbmo hutkái- ja barggánisvuođa. Dát muitalit nissonsohkabealis, ja olges čorbaváibmosa sárgát ges čilgejit mo olmmoš láhtte iežas eallimis, mo barggus doaibmá buoremusat, dát čilge dan nuppi sohkabealis.

Son čilge ahte jos dušše geavaha olgeš gieđa de bargá son dušše jierpmi mielde, ja jos dušše gurot gieđa geavaha, de dáidá dát olmmoš dušše nieguid sis eallit.

Njeallja linnjá dehálaččamusat

Torkil Kjelstrup čilge ahte olbmo čorbmačáibmosis leat njeallja váldo sárgá, eallimasárggis/ linnjá lea dat mii vuolgá bealggi ja čuvddi gaskas, ja manná bealggi birra. Dat čilge olbmo eallima riegádeami rájes gitta okcilot jahkái. Dát linjjá dahje sárggis ii muital das man guhká olmmoš eallá, muhto dat čilge dušše mo eallimis manná.

Boatkaneamit eai muital jápmimis

Giehta deaddiluvvon báhpirii

Giehta deaddiluvvon báhpirii

Foto: Anne Olli

Son čilge ahte jos dán sárgás leat gaskat, boatkaneamit, de muitala dát ahte olbmo eallimis leat makkárnu rievddadeamit, iige dan ahte olmmoš jápmá.


Son čilge de sárgás mii vuolgá sullii seamma sajis go eallima sárggis, dán gohčoda oaivesárggisin, ja dát manná dego doarrás olbmo čorbmaváibmosis.

Dát linnjá čilge mo olmmos jurddaša, leago son dakkáraš gii álo smiehhtá, dakkáraš mii dutká áššiid, vai čuovvu go olmmos iežas nieguid ja jurdagiid maid áiggi mielda háhkká eallimis. Ja jos dán sárgás gokkoge lea boatkaneapmi, de mearkkaša dát dan ahte olbmo eallimis leat rievdadeamit.

Son čilge ahte mađi oanehat dát sárggis lea, dáđi oanehat áiggi geavaha olmmos jurddašit ovdalgo mearrida mas nu. Ja jos dát sárggis manna rastá čorbmaváibmosa, de mearkkasa dát ahte olmmos jurddaša guhká ovdalgo bargá dan maid smiehttá.

Váibmosárggis

Son muitala ahte sárggis mii vuolgá olggut rávddas čorbmaváibmosis ja bodnjása bajás gaskasuorpma ja čuvddi gaskkii , dán lohká leat váibmolinnján dahje sárggisin.

Dát muitala olbmo dearvvasvuođas, ja de lea nu ahte jos dát botnjasa gitta suorpmaid gaskii de lea dát olmmos hui hearki, áššit čuhcet dovdduide.

Jos dát váibmosárggis lea eanet njuolga de mearkkaša dát dan ahte olmmos hállá áššiin, son juogada earáiguin iežas jurdagiid, muhto de lea gal dát dakkáraš, gii hui olu smiehttá ja jurdagiinnis suokkárdallá áššid. Dákkár olbmot dávjá beroštišgohtet psykologiijjas.

Maid bealgi muitala

Bealgi lea dat mii čilge olbmos dan dahttu, jos bealgelađas ii soja maŋosguvlui de lea dát olmmoš hui ceaggái, ja jos bealgi sodjá hui olu maŋosguvlui, de muitala dát ahte dát olmmos lea dakkáraš gii johtilit vuolláná.

Go geahčada čuvdegova maid olmmos lea dáddilan báhpirii, de sáhttá dás oaidnit leatgo dán olbmos jođihanattáldagat, ja ahte berrešii go son oahppat earáide juohkit bargguid. Gaskkasuorbma ges muitala olbmo biologalaš bealis, ja jos gaskasuorbma lea njuolgat ja čáppat de muitala dat ahte dán olbmoš lea nanu iešdovdu.

Orbbežis maid dulkojubmi

Orbbeš muitala ges makkár bargu heivešii olbmuid, nu ahte dat suorbma masa olbmot gollena dahje dábálaččat suorbmasa bidjat, das sáhttá oaidnit makkár bargui dát olmmoš heivešii.

Torkil Kjestrup geahčada báhpáris masa olmmoš lea deaddilan iežas gieđá, lohká dán olbmos leat attáldagat leahkkit oahpaheaddjin, dahje vel láidesteaddjinge, Go sus leat buorit sárgát mat muitalit ahte son sáhtášii leat dakkár barggus gos rávvešii olbmuid ja vel jeđđešiige sin.

Ja de čilge vel ahte go olbmot váldet dákkáraš suorbma ja čorbmaváibmos iskadeami de sáhttet das gavnnahit mii justa sutnje livččii leat buoremus, mo su eallin doaimmašii buoremusat.

Oanehaččat

  • – Deattut sámiid saji álgoálbmogin

    Sámedikkepresideanta Aili Keskitalo lea professor Carsten Smitha (govva) bivdán guorahallat ja čállit iežas jurdagiid vuođđolága §108 rievdadeami hárrái. Smith ávžžuha rievdadit vuođđolága nu ahte dat deattuha sápmelaččaid saji álgoálbmogin, vai dat nu šattašii maiddái álbmotrievtti hárrái dohkálažžan. Vuođđoláhka galgá áššin Sámediggái čakčii, ja ášši lea sáddejuvvon gulaskuddamii. Gulaskuddanáigemearri lea borgemánu guđát. Smitha čálus ovttas gulaskuddancealkámušaiguin biddjojit vuođđun viidáset ášši gieđahallamis.

    Carsten Smith
    Foto: Sergey Gavrilov/Gavrilov Media / NRK
  • Nammaduvvon gudnedáiddárin

    Sámi allaskuvla lea nammadan Hans Ragnar Mathisena gudnedáiddárin. Dán dahká dan oktavuođas go son deavdá 70 jagi ihttin. Hans Ragnar Mathisen lea dovddus earet eará iežas njuohtamiiguin ja grafihkalaš dáidagiiguin. Dovdoseamos dáidet su máŋgga sámeguovllu kárttat main báikenamat leat čállon sámegillii. Son lea maid dáiddalaččat hábmen máŋga fágagirjji, ja čállán divttaid ja noveallaid. Preassadieđáhusas dadjá Sámi allaskuvlla rektor Jelena Porsanger ahte lea stuora gudni go Elle-Hánsa lea mieđihan váldit vuostá gudnedáiddárnamahusa.

    Hans Ragnar Mathisen, samisk billedkunstner.
    Foto: Mette Ballovara / NRK

På forsiden av NRK Sápmi nå